SYNDROM VYHOŘENÍ
Co to je?
- termín burnout - syndrom se začal používat poprvé v 70. letech v USA pro případy tělesného a duševního vyčerpání a frustraci v zaměstnání s následkem depresí
- hrozí v mnoha profesích, kde převažuje intenzívní a náročná práce s lidmi
Jak to vypadá?
- vytčené cíle se pro člověka stávají nereálnými a životní plány troskotají
- člověk se hroutí a připadají si méněcenní
- perfecionismus, idealizování a detailismus člověka postupně vyčerpávají a izolují
- syndrom je obecně považován za sociálně – psychologický jev
- příčiny jsou obecně a obvykle hledány více v sociální sféře
- statistiky ho přiřazují k k určitým povoláním
Pohled poradenství Tamara Polanski®:
Vlivem určitých předpokladů z rodinného systému a vlivem podobného rodinného prostředí, ve kterém člověk vyrůstal, si mohou jedinci, protože podléhají podobným vlivům, vybírat i podobná povolání. Následně se nesoulady v energiích jejich pole začnou projevovat i podobnými obtížemi v různých oblastech života. Podobně proto tyto jedince může potkat i syndrom vyhoření. Statistiky potom vypozorují společné znaky – výskyt v sociální sféře apod.
O důležitosti energeticko informačního pole a o systemické analýze tohoto pole hovoří METODA DOBRÉHO STARTU, RODINNÁ POUTA i PORADNA LÁSKY.
Jaké jsou projevy?
- mizí motivace k práci, dostavují se pocity viny a izolace, deprese nebo agresivita, zoufalství a v krajních případech dokonce sebevražedné sklony
- nadměrná únava, poruchy spánku a bušení srdce
- tělesné, emocionální a duševní vyčerpání
- krize
Řešení obecně:
- nově přizpůsobit životní cíle skutečným silám a možnostem
- zajistit a přijmout nutně, bezpodmínečně pomoc přítele nebo odborníka
- najít nový smysl života
- obnovit dobré životní podmínky a tím obnovit i zdravé prožívání
- uvědomit si, že v nenormální situaci je nenormální reakce právě normálním chováním
- respektovat, že člověk není blázen, ale prožívá psychickou krizi
Co je smyslem aplikace systemické analýzy pole?
- dovést člověka k uvědomění si, čeho chce dosáhnout, po čem touží
- určit, jaké jsou další vlastní možnosti, co zapříčinilo předchozí potíže
- odstranit příčiny potíží a uvolnit cestu do budoucnosti za tím, co člověk chce
- posílit potřebné dovednosti
- zabránit rozvoji škodlivých a jinak destrukčních obranných mechanismů
- snížit chronickou úzkost
- zajistit vždy možnost výběru
- prožívat život podle vlastních představ
Přináší asketismus nějaké řešení nebo volnost?
Lidé, kteří provozují asketismus, mohou povyšovat svůj postoj nad ostatní. Nikomu neškodí, nemají požadavky, ale ani závazky. Nepřijímají, ale ani nedávají. Asketismus není třeba obdivovat ani závidět. Jak člověk získá skutečnou vnitřní svobodu, uvádí FOR LIFE PLANNING. Asketové neprožívají ani zklamání, ale ani radost. Z přijímání od druhých, z dávání druhým. Často se cítí zklamáni, jsou zatrpklí, mohou být prázdní a nespokojení.
Asketismus nemusí být vědomý postoj. Ovšem nic neřeší. Příčiny mohou být v rodinném systému. Odčinit minulost, vymazat nebo zakrýt není možné. Je třeba ji pojmenovat a přijmout a vidět. Jen tak můžeme získat prostor a špatné věci neopakovat.
Asketická snaha jedince zapřít svoje potřeby je egoistická a v podstatě nepřátelská vůči svému okolí. Nedovolí totiž ostatním, aby i oni byli dobří. Aby ostatní měli také radost z dávání druhým.
Ve vlastním prostoru je člověk připraven dávat i brát.
SAP odstraní překážky a k prostoru vede.